Krompach, tři chráněné tisy

Převážně rekreační horská ves leží v širším údolí pod Hvozdem na staré obchodní stezce do Žitavy. Poprvé se připomíná roku 1391 jako ves s mlýny patřící k Milštejnu, před rokem 1549 byla známá jako sklářská osada: sklárnu zde založil Jiří Schürer, ale po roce 1700 huť zanikla. Uprostřed obce stojí pozdně barokní kostel 14 sv. pomocníků z roku 1782; v něm je pozdně barokní hlavní oltář, rokoková kazatelna z konce 18. století a kamenná křtitelnice z roku 1787. V okolí vsi je několik barokních soch ze 17. a 18. století. Původní správní budova zákupského panství z konce 16. století byla později změněna na tzv. Panský dům a dnes je v ní internátní škola. Naproti ní stálo původně další panské sídlo, které později sloužilo jako hostinec. Ten sice v roce 1885 vyhořel, ale byl opět nově postaven a svému účelu slouží dodnes. Dva opěrné pilíře při jižním štítu jsou zbytkem původní budovy. Poblíž stojí v patře roubený dům č.p. 126 s mansardovou střechou, datovaný roku 1787. Na rozcestí před zámkem a restaurací stojí pod lipou zašlý kamenný pomník s pamětní deskou k 1. výročí květnové revoluce 1945.

Významnou přírodní zajímavostí jsou tři chráněné tisy poblíž silničky, vedoucí z návsi k východu pod Hvozd. Asi po 450 metrech odbočuje u domu č.p. 18 neznačená cesta doprava kolem náboženské plastiky Ecce homo k nejmladšímu tisu s průměrem kmene asi 80 cm. Na dohled od něj je v malé ohrádce u domu č.p. 19 nejstarší tis, jehož stáří je odhadováno na 500 let. S výškou 10 m a obvodem kmene 425 cm je nejmohutnějším a zřejmě i nejstarším tisem v České republice. Kousek dál na východ je za domem č.p. 25 vlevo od silničky na okraji lesíka třetí, středně starý tis. Jeho kmen většinou není vidět, protože dolní větve se sklání až k zemi porostlé vysokou trávou. Nedaleko odtud je u státní hranice s Německem málo známá geologická zajímavost Jánské kameny.

Severně od Krompachu je při cestě do německého Jonsdorfu osada Valy, založená na pozemcích zrušeného poplužního dvora koncem 18. století. Jméno osady připomíná zákopy a valy, které zde v roce 1778 vybudovali Chorvati z rakouského vojska proti Prusům. V roce 1813 je při vpádu do Čech využili také Francouzi.