Mařenice

Roztroušená obec v širokém údolí potoka Svitávky vznikla ve 14. století při cestě do Žitavy. Poprvé je uváděna v roce 1372 jako Marzenic. Ves byla zřejmě pojmenována podle zasvěcení nedávno opraveného kostela sv. Maří Magdalény, stojícího na návrší uprostřed obce. Na místě staršího ho dala postavit vévodkyně Františka Toskánská v letech 1699 -1714; výstavbu barokního dvouvěžového chrámu vedl stavitel italského původu Octavio Broggio z Litoměřic. Na východní straně ke kostelu přiléhá ambit s kaplí, v ambitu jsou barokní náhrobníky z let kolem roku 1600, dále z let 1648 a 1758. Později byl kostel pseudobarokně upraven. U silničního mostu přes Svitávku stojí trojice barokních soch z let 1831-33, představujících ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. První dvě z nich jsou od sloupského sochaře Josefa Maxe mladšího. Sochy byly roku 1896 opraveny a nově renovovany v roce 2002. Na zalesněném návrší na jižním okraji obce jsou zbytky Kalvárie.