Rokytnice nad Jizerou – Plánovaná přehrada Vilémov v Krkonoších se stavět nebude. Ze seznamu chystaných vodních děl, která měla sloužit jako zdroj pitné vody, ji po dohodě nechali vyřadit náměstci ministrů zemědělství Aleš Kendík a životního prostředí Tomáš Tesař.
ČTK o tom informoval mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. Obce i ekologové, kteří proti plánům zatopit cenné lokality v Krkonoších bojovali, jsou spokojeni.
„Toto rozhodnutí s nadšením vítáme. Doufejme, že to je konec několikaleté společné snahy Správy KRNAP a krkonošských pojizerských obcí zabránit záměru vybudovat na Jizeře u Vilémova přehradu," řekl ředitel správy parku Jan Hřebačka.
Zamýšlená nádrž, plánovaná ještě v dobách socialismu, měla vyrůst na Jizeře. Začínala by pod Harrachovem u křižovatky na Mýtě. Hráz dlouhá 570 metrů a 134 metrů vysoká by byla u Vilémova v Rokytnici nad Jizerou. Do nádrže by se vešlo sedmkrát víc vody než do největší jizerskohorské přehrady Souš.
Přehrada by výrazně změnila místní mikroklima, varovali ekologové. Záměr ale především ohrožoval cenné lokality v Jizerském dole. „Zmizely by obří hrnce v korytě Mumlavy, bučiny a smíšené lesy s jedlí, které jsou domovem chráněného lejska malého, unikátní botanické lokality či zimoviště netopýrů ve štolách. Jsme rádi, že výsledkem posledních jednání náměstků ministerstev zemědělství a životního prostředí je vyřazení plánované vodní nádrže Vilémov z Generelu Lokalit pro akumulaci povrchových vod," dodal Hřebačka.
Obří přehrada by navíc odřízla Harrachov od komunikací na české straně hranic, i harrachovská starostka proto rozhodnutí vítá. „Kdyby se tu přehrada postavila, znamenalo by to konec turistiky, v zimě už bychom si tady nezalyžovali," podotkla včera starostka Eva Zbrojová. Rozhodnutí podle ní ale neznamená, že je zcela vyloučeno, že by v Krkonoších nemohla přehrada za osmdesát nebo sto let skutečně vyrůst. „Může se stát, že bude nedostatek pitné vody a stavět se jednou skutečně bude," dodala.
Podle krajského radního pro životní prostředí Jaroslava Podzimka řeší dohoda ministerských úředníků pouze územní ochranu vlastní lokality. Přesto kraj rozhodnutí vítá. „Z našeho pohledu byl projekt od počátku špatný nejen z hlediska ochrany přírody a krajiny, ale i z důvodu celkové náročnosti i nákladovosti," uvedl Podzimek. Zpráva o vyřazení lokality ze seznamu je podle vedení Libereckého kraje příznivá zejména s ohledem na další rozvoj území. Pokud by záměr na seznamu zůstal, způsobilo by to komplikace starostům příslušných obcí a omezilo by to život tamních obyvatel, doplnil náměstek hejtmana pro Rozvoj Vít Příkaský.
Zdroj: Krkonošský deník
